|
|
Evropeizace českých, polských a slovenských medií v kontextu tří krizí
Rosenfeldová, Jana ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Gregor, Miloš (oponent) ; Havlík, Vlastimil (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zjištění úrovně a podoby evropeizace českých, polských a slovenských médií v intenzivních fázích tří krizí - migrační krize, pandemie koronaviru a války na Ukrajině. Teoretickým východiskem práce jsou přitom teorie veřejné sféry, jejíž funkční varianta je v kontextu "evropského komunikačního prostoru" považována za prostředek, resp. nutnou podmínku k odstranění nejrůznějších deficitů Evropské unie, zejména deficitu demokratického. Z různých přístupů ke konceptualizaci tzv. evropské veřejné sféry je pro výzkum v této práci volen přístup evropeizační, jehož perspektivou je evropská veřejná sféra chápána jako síť národních veřejných sfér, které se stále více "evropeizují", a jenž se při empirických snahách o detekci evropské veřejné sféry opírá o jednotlivá národní média. Paralelní kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza příspěvků publikovaných na sociální síti Facebook šesti českými, polskými a slovenskými mainstreamovými médii v počátečních fázích jednotlivých krizí zjišťuje různé úrovně evropeizace napříč krizemi, které reflektují odlišnou úroveň kompetencí, jimiž EU v jednotlivých krizích disponovala. Zároveň ukazuje, že unijním tématům a aktérům se podařilo prosadit i v rámci facebookových agend jednotlivých zpravodajských médií, tedy v prostředí, které se...
|
|
|
Impact of the immigration crisis on the European public debate - Europeanization of the national public spheres in Austria and Germany
Mekýšová, Kamila ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem nedávné imigrační krize na europeanizaci národních veřejných sfér a dopady tohoto procesu na demokratický deficit Evropské Unie (EU). Hlavním cílem této práce bylo určit, zda existuje tendence k europeanizaci veřejných sfér ve dvou vybraných členských státech EU (Rakousku a Německu), a pokud ano, prozkoumat podobu a specifické vlastnosti tohoto procesu. Kromě europeanizace veřejné sféry se tato práce zabývá také europeanizací kolektivní národní identity, která je považována za esenciální součást procesu europeanizace národních veřejných sfér. Výzkum probíhal formou kvalitativní obsahové analýzy dvou vybraných titulů seriózních novin z každého ze zkoumaných států (celkem tedy čtyř titulů). Studované byly komentáře, které se věnovaly tématu migrační krize v průběhu jednoho roku (březen 2015 až duben 2016). Z této analýzy vyplývá, že v obou zkoumaných zemích existuje trend k europeanizaci národní veřejné sféry v rámci této konkrétní debaty.
|
|
|
Euroskepticismus a jeho rámcování v českém denním tisku
Rosenfeldová, Jana ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce "Euroskepticismus a jeho rámcování v českém denním tisku" se zabývá politickou komunikací o Evropské unii realizovanou v českém denním tisku (MF DNES, Právo, Hospodářské noviny) v období tří pro Českou republiku důležitých událostí (referenda o vstupu ČR do EU, podpisu Lisabonské smlouvy a podpisu eurovalu). Zaměřuje se na kvalitu a míru europeanizace politické diskuse ve sledovaných denících, jakož i její proměny v čase, a zejména na způsob, jakým jsou v nich prezentovány euroskeptické postoje. Sleduje možnost euroskeptických aktérů účastnit se veřejné debaty a snaží se identifikovat i postoje samotných deníků. Výzkum byl realizován prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy, kterou doplnila kvalitativní analýza rámcování. Teoretická část práce se zabývá především politickou komunikací na lokální i evropské úrovni, pracuje s pojmem evropské veřejné sféry a přibližuje koncept euroskepticismu.
|
|
|
Evropská komise a její role při formování kolektivní identity v EU
Havlíček, Tomáš ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Práce se zabývá problematikou formování evropské veřejné sféry za pomoci kulturní politiky a evropské kolektivní identity. Vycházím z předpokladu, že v současném globalizovaném světě je funkce národních států oslabena. Proto věřím, že je pro evropské státy výhodné delegovat některé své pravomoci na mezinárodní organizaci, kterou Evropská Unie je. Věřím, že díky rozvinutější evropské veřejné sféře může dojít ke zvýšení konkurence schopnosti v ekonomické, politické i sociální sféře. Moje práce se snaží odpovědět na otázku, jak tato evropská veřejná sféra může být formována. Proto se zaměřuji na Evropskou komisi, která jako jediná z evropských institucí je akceschopným exekutivním orgánem EU, která má za úkol prosazovat evropské (nadnárodní) zájmy. Ve své práci jsem tak podrobil jeden z jejich programů analýze. Tímto programem se stal program ERASMUS -- program na studentskou výměnu. Díky analýze vývoje kulturní politiky, programu ERASMUS jsem byl schopen v závěru práce odpovědět na otázky, proč je důležité vytvořit evropskou veřejnou sféru a zda se o tento cíl Evropská komise snaží.
|
|
|
Evropská veřejná sféra - analýza mediálního diskurzu
Šedivá, Lucie ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Práce vychází z předpokladu, že formování evropské veřejné sféry je žádoucí. Pro úspěšné řešení problémů, které přesahují hranice národních států, je nutné většinové hlasování na nadnárodní úrovni. Má - li být takové rozhodování na úrovni EU legitimní, je zapotřebí vytvoření evropské veřejné sféry, která bude politiku EU kontrolovat. V první části práce se zabývám předpoklady, formami a podmínkami vytvoření evropské veřejné sféry. V práci je zdůvodněn názor, že formování evropské veřejné sféry je možné a jsou zde určeny podmínky jejího vytvoření. V druhé části práce je porovnáváno politické zpravodajství české veřejnoprávní televize ČT a německé veřejnoprávní televize ZDF. ČT obstála v porovnání s ZDF, v současnosti vysílá více pořadů zaměřených na EU a o evropských záležitostech informuje kvalitněji. Jak ČT, tak ZDF ale nahlíží na dění v EU z národního pohledu a příliš ve svých pořadech nevybízejí k diskuzi o politice EU.
|
host ::
RSS.